Novinky / semináře

Pokřtili jsme novou budovu ohněm!

Přestřižení slavnostní pásky, přípitek, výbuch ... druhý výbuch ... třetí výbuch ... I takto probíhalo slavnostní otevření naší nové budovy.

Jakkoliv tento scénář vypadá hrozivě, nebylo tomu tak. Slavnostní recepce k otevření nové budovy, která se konala 15. 1. 2015 od 15.15 hodin, se naopak nesla v pohodovém duchu a uvolněné, téměř rodinné atmosféře.

Po té, co se přivítal s hosty náš statutární ředitel, Jiří Pavlas, si vzal slovo moderátor Michal Lukáč a slavnostní recepci zahájil. Mezi pozvanými byli také jihlavský senátor Miloš Vystrčil a třebíčský starosta Pavel Janata. Ti ve svém projevu ocenili přínos naší společnosti regionu a popřáli nám mnoho úspěchů i spokojených zákazníků. Společně s Jiřím Pavlasem následně přestřihli otevírací pásku a připili se všemi hosty na novou budovu.

A jak to bylo s ohněm a výbuchy? Po přípitku všichni tři aktéři přestřižení pásky dostali do rukou svůj "minidetonátor" a stiskem tlačítka spustili malý interní ohňostroj. Budiž budova pokřtěna ...
"V životě lidí bývá pojem "křest ohněm" spojován s těžkými chvílemi, které si prožijí. S trochou nadsázky se dá říct, že prostřednictvím miniohňostrojů si nová budova křest ohněm prodělala. Všichni si přejeme, aby pro naši budovu byl tento pomyslný křest to nejhorší, co ji v budoucnu čeká," řekl s úsměvem na adresu neobvyklého křestu budovy Michal Lukáč, moderátor recepce a zároveň náš kolega z PC HELPu. Následně pozval všechny přítomné na prohlídku budovy.

Během prohlídky se hosté dozvěděli zajímavá fakta o budově, např. že:

• První úvahy o budově se datují již do roku 2003, kdy jsme poprvé pocítili nedostatek místa v předchozím sídle naší společnosti na ulici Gen. Sochora. Našly se však další prostory k pronájmu na Karlově náměstí a vlastní budova tak zůstala ve stádiu úvah až do doby, kdy přestaly dostačovat i tyto doplňkové kanceláře.
• V roce 2006 začalo hledání pozemku. Ačkoliv ne úplně přesvědčivě, z nabízených možností vycházely jako nejvhodnější prostory u Nového hřbitova. A tak se vedení společnosti rozhodlo pro jejich koupi. Zcela náhodně se ale hned na to objevil volný pozemek na ulici Samešova, který si okamžitě získal sympatie na stálo.
• Léta 2007 a 2008 provázela nejistota z očekávání prognózované celosvětové dluhové krize, proto se záměr na výstavbu budovy odložil na příznivější dobu.
• V roce 2010 opět zasáhla náhoda a postavila naší společnosti do cesty Janu Košut Petrjánošovou – tehdy ještě studentku fakulty architektury ČVUT a pozdější architektu celé budovy.
• První stavební práce začaly v červenci 2013, v závěru roku byla dokončena hrubá stavba – byl to opravdu fofr. Během následujícího roku, 2014, se provedly instalace, vnitřní dostavba a úprava okolí.
• Stavba nabízí celkem 1 326 m² užitné plochy a je kapacitně dimenzovaná pro 110 zaměstnanců.
• Okna, která jsou dominantou budovy, jsou potažena tepelněizolační fólií, zakulacena a po celém obvodu každého patra nepřerušena zdivem.
• Každé z pěti pater má svojí barvu - žlutou, oranžovou, zelenou, modrou a červenou. Abychom si ke konci pracovní doby celí unavení z čísel nepletli kanceláře ...
• Zajímavostí budovy jsou buňky pro soustředěnou práci, které jsou součástí větších kanceláří a nabízí zvukově odizolovaný prostor pro potřeby individuální činnosti (abychom např. křičením do telefonu nerušili své kolegy).

Již od začátku byla budova projektována s ohledem na to, aby vyhovovala potřebám softwarové společnosti. Tedy, aby např. interiér podporoval týmovou práci na jedné straně a přitom poskytoval i dostatek soukromí pro tvořivou činnost na straně druhé. Neopomenuli se ani prostory pro jednání a školení, či dostatečná komunikační i technologická infrastruktura. Budova je kapacitně naddimenzovaná aktuálnímu počtu zaměstnanců a je připravena na případný růst společnosti v budoucnu.

Náš ředitel, Jiří Pavlas,výstavbu budovy komentoval odlehčeně metaforickými slovy: „Nebylo to vždy jednoduché. Během stavění jsme zažili scény komické, tragikomické i tragické. Občas jsme zažívali adrenalinová dobrodružství, ale našly se i scény poetické a pohádkové." Při proslovu na slavnostní recepci poděkoval všem, kteří se na budově podíleli, a skromně přešel své zásluhy klíčového koordinátora celé výstavby. Realizaci budovy si totiž již od začátku vzal za své a tak všechny jednotlivé kroky, milníky i rozhodnutí doslova prošly jeho rukama. Na závěr vyslovil své očekávání od budovy: „Přál bych si, aby tato budova byla útulná pro své obyvatele a přívětivá ke svým návštěvníkům."